Zkrocení divé perličky
O perličkách je všeobecně známo několik informací. Původně žily pouze v Africe, v 15. století byly díky Portugalcům přivezeny do Evropy. Dají se chovat společně se slepicemi, krůtami a pižmovkami, jejich potrava se nijak zvlášť neliší. Než dospějí, lze u nich jen ztěží rozlišit pohlaví (ani v dospělosti to není žádná hračka). Pokud je máte na zahradě, nelze to přeslechnout. Dokonce se povídá, že svým pronikavým křikem dokáží zanhat potkany, ne-li dokonce lišky. Z jistého zdroje jsem se však dočetla, že to není úplná pravda. Samci spíše umí hlasitě upozornit na vetřelce, pokud ho spatří (nezáleží na tom, zda je to dravec okřídlený, čtyřnohý nebo dvounohý). V době toku mohou být útoční a nebojí se napadnout většího tvora, než jsou oni sami. Samičky mohou snést až 130 vajec ročně, nejsou však dobré kvočny. Tento nedostatek lze řešit náhradní kvočnou nebo líhní.
To vše, a mnohem více lze snadno vypátrat v různých článcích na internetu (a samozřejmě v knihách). Jak ale takovou perličku vychovat? Představte si, že si za nemalou sumu pořídíte chovný kmen perliček, s nadějí, že Vám díky jejich hlasu metalového zpěváka ze dvora přestanou nepozorovaně mizet slepice. Hrdě si je přivezete domů, otevřete bednu a... ozve se řev, šum křídel a můžete si být jisti, že jste své rytířské ochránce opeřenců viděli naposledy. Někteří chovatelé tvrdí, že nepomůže ani výchova perliček od kuřete, pokud je nedržíte ve voliéře, jako papouchy, časem zdivočí a začnou obývat koruny Vašich (v lepším případě) nejvyšších stromů. :) Samozřejmě může pomoci zastřihnutí křídel, avšak závada se musí ničit v zárodku!
Pokud si pořídíte kuřata perliček, můžete k nim nasadit „vychovatele“. Kuře nebo krůtě, nějaký druh hrabavé drůbeže (na křepelky bych se raději nespoléhala), na který se divoké perličky upnou... a zkrotnou.
Se sousedovic hejnem perliček vyrůstal od kuřete jediný krocan. On je naučil klidnému chování a ony mu za to ukázaly, jak vytočit chovatele, když s nimi za soumraku vyletí na vysokokmen staré jabloně. K Vašemu obrovskému zklamání nemohu přispět fotodokumentací, neboť onen máma-táta-krocan se přestěhoval do menší, mrazivější odchovny... A proto jen toto ilustrační foto:
